S MMA zápasníky nejen o MMA

Co mají společného tři stálice brněnské MMA scény Petr „Bery“ Beránek, Jiří „Denisa“ Procházka a Honza „Jay Jay“ Gottvald? Trénují se Zdeňkem „Zdenálem“ Dohnalem v tělocvičně Girja.

Protože je běžně pohromadě nepotkáte, v unikátním rozhovoru máte jedinečnou příležitost dozvědět se, jestli někdo z trojice chodí volit, jestli Zdenál stál proti Jiřímu v ringu, komu nejvíc chutná špíz s hranolkama a kdo naopak nenechá dopustit na svíčkovou s karlovarským knedlíkem od maminky.

Borci, kteří dokážou trenéra Zdeňka Dohnala vytáhnout brzo ráno z postele se rozpovídali o společné práci a důvodech, proč se vlastně kettlebelly, osy a trochu jiný způsob kondiční a silové přípravy, staly součástí jejich tréninku.

Stíháš kromě MMA ještě něco jiného (práce, výlety, koníčky, knížky,… ) ?

Peťa: Kromě MMA a věcí s nimi spojených chodím normálně do práce, jako každý, kdo neměl štěstí a neživí ho sponzoři. Můj koníček je právě tenhle sport. Se vším, co k němu patří (box, atp.) Ale rád si s kamarády zajdu na pivo a podívat se na nejlepší klub pod sluncem: Zbrojovku Brno :-)

Honza: Záleží, v jaké fázi přípravy se zrovna nacházím, ale většinou se snažím si čas rozvrhnout tak, abych vše stíhal. Tzn. vždy o víkendu si udělám alespoň celý jeden den volno – na nějaké výlety na pročištění hlavy, rád chodím do zoo, nebo na nějaký dobrý film do kina.

Jirka: Snažím se čas mimo tělocvičnu efektivně využívat, takže čtení, protahování a aktivní relax ­­­– pocestovat po světě, kolo, procházky a meditační cvičení.

Sleduješ politiku? Proč?

Peťa: Politika se mnou nebude dobrý téma :-D

Honza: Moc ne. Jen tak okrajově.

Jirka: Nesleduju. Spíš jen když se řeší něco závažného.

Chodíš k volbám? Proč?

Peťa: K volbám nechodím a důvod je jasný – neztotožňuji se s volebním programem žádné strany. A volba nejmenšího zla pro mě není.

Honza: neodpověděl

Jirka: Mám pojem o tom, co se děje, k volbám chodím.

Jakou muziku posloucháš?

Peťa: Poslouchám rock a hard core.

Honza: Nemám vyloženě vyhrazený styl, ale kdybych měl vyjmenovat: 50 Cent, Imagine Dragons, Sean Paul.

Jirka: Hodně rock, pop, nebo i vážnou hudbu, ale to jen opravdu vybrané kousky. Hlavně podle nálady.

Jak jsi se k MMA dostal?

Peťa: K MMA jsem se dostal ještě na Vysočině, kdy jsme s kamarády začali trénovat v Jihlavě u Monstra (pozn. Petr „Monstr“ Kníže – profi zápasník a dnes už veterán MMA scény) a Petra Votavy.

Honza: K MMA mě přivedl kamarád Kamil Chrobák, který zápasil dlouhou dobu v Judu a Combat Sambu.

Jirka: Přes Jetsaam Gym, kde jsem chodil na thajský box a posléze vyzkoušel i MMA, které mě chytlo víc.

Jak se na tvou MMA kariéru dívá rodina? Chodí se rodiče dívat na zápasy?

Peťa: Rodina bere, jak to je. Myslím, že mi i fandí, na některé zápasy jezdí máma i bráchové.

Honza: Rodina mi fandí. Začali chodit až na poslední tři zápasy, a to většinou táta. Mamka se na to prý nemůže dívat, anebo se musí opít :-)

Jirka: Ze začátku bylo pro ně těžší mě sledovat. Ale nyní mám od nich plnou podporu a za to jsem moc rád. Třeba na posledním zápase v Japonsku se mnou byla i moje mamka :-)

Přes ty ohavné diety, máš ještě oblíbené jídlo? Jaké?

Peťa: Jasně, mám spoutu oblíbených jídel. Nejraději mám ale špíz a hranolky :-)

Honza: Já to s dietou až zase tak horké nemám. Váhu mám celoročně v rozumných mezích, většinu přípravy si dám, na co mám zrovna chuť. Co se týče oblíbeného jídla, asi svíčková s karlovarským knedlíkem od mamky nebo babičky :-)

Jirka: Smažák is the best.

Chtěl jsi s tím někdy seknout? Kdy? A proč?

Peťa: Asi každý s tím chtěl někdy seknout. Já měl asi nejhorší období, když jsem prohrál dva zápasy po sobě. Sice oba proti top borcům, ale měl jsem tenkrát blbé období i v osobním životě… Ale nakonec jsem si řekl: Máš na to. Ty jsi král. A jel jsem dál :-D

Honza: Chtěl. A ne jednou :-D Někdy si říkám jestli mi to za to stojí… Jestli by nebylo lepší žít jako normální člověk. Ale mám v sobě něco, co mě tam stejně vždy přinutí znovu vlézt a podstoupit to přípravné peklo. MMA je opravdu strašná dřina. Člověk musí vždy vychytat rozumnou rovnováhu mezi tréninkem a regenerací, tzn. normálním životem.

Jirka: Láska se neopouští.

Máš za sebou spoustu kempů. Porovnej úroveň u nás s místy a zápasníky mimo ČR, ve kterých jsi cvičil.

Peťa: Úroveň u nás není zlá, jen nemáme takové zázemí jako třeba v Polsku nebo v Anglii. Tam maji na každý aspekt MMA trenéra (jeden na wrestling, další na box, …). To nám tady asi chybí. Pro mě byla nejlepší zkušenostu na kempu s Ankos Poznaň.

Honza: Pár gymů v ČR máme na velmi dobré úrovni a vzešli z nich světoví zápasníci. Když to srovnám se zahraničím, největší mezery máme v široké škále technik. Když jsem byl například na kempu v Polsku, pořád jsme se učili nějaké vychytávky a zlepšováky. U nás chybí kvalitní trenéři.

Jirka: U nás jde kvalita velmi nahoru. Třeba o profi zápasnících, co mají v ČR nejvyšší bilance (pozn. poměr vítězství a proher), můžu říct, že se v klidu vyrovnají světovým špičkám. Ale přístupy v jiných profi gymech jsou hodně znát. Hlavně myslím trenéry.

U nás jsou dobří hlavně na postoj, ovšem v ostatních disciplínách už nevynikají. A mám co srovnávat, trénoval jsem různě po světě: Amerika – JacksonWink, Rusko – Eagles, teď hodně Švédsko – Allstars gym, Anglie – ShootFighters, v mnoha klubech v Polsku. Všude mají různé postupy a tréninkové metody. Mě osobně se nejvíc líbilo v Americe a ve Švédsku.

Teď trochu z jiného soudku. Pamatujteš si, kdy jste se poprvé se Zdenálem potkali? 

Peťa: Tuším někdy na tréninku v Jetsaam Gymu, to už bude hodně let. Jak jsme se dostali k trénování? Nevím přesně, ale oslovil jsem ho sám, jestli by mě nemohl pomoct po fyzické a silové stránce.

Honza: Zhruba ano. Tuším v roce 2014, když chodil ještě do starého Jetsaam Gymu dělat kondiční přípravu Jirkovi. Tenkrát se mi ty cviky s kettlema zalíbily a oslovil jsem ho.

Jirka: Ano, snad v Jetsaam Gymu na MMA tréninku. Nechutnaly mu sparringy.

Proč vlastně ke Zdenálovi chodíš cvičit a jak dlouho? Kettle a osy najdete v každém fitku.

Peťa: Chodím k němu, protože si myslím, že ví, co dělá a věřím mu. Myslím, že díky němu jsem na zápasy připravený po silové a fyzické stránce nejlíp, co jsem kdy byl. Připravuje mi silový i kondiční plán a jsem mu za něj vděčný.

Honza: To je snad jasné. Ano, osy a kettle najdete v každém fitku, ale potřebujete excelentní techniku i smysluplný plán přípravy. A to vše vám může dát jen Zdenál. Zdeněk Dohnal – největší kapacita v ČR.

Jirka: To už bude pár let, minimálně 4-5 let. Celý trénink s ním není jen o kettlebellech, ale hlavně o tom naplno ovládat své tělo, stále ho udržovat vitální. Jak svaly, tak klouby, šlachy atd. Zaměřujeme se na vše a to se mi líbí.

Co se za tu dobu ve vaší spolupráci změnilo? 

Peťa: Za dobu, co spolu trénujeme, jsem šel fyzicky i kondičně nahoru. Je profík, co ví, co dělá a jeho tréninky mi sedí.

Honza: Oba se neustále vyvíjíme po technické a vědomostní stránce, příprava už je profesionální, oproti začátkům ve starém gymu. Velkou a pozitivní změnou je Girja Gym, který Zdenál vybudoval.

Jirka: Hlavně náš přístup. Dá se říct, že jsme větší profesionálové a bereme trénink naprosto vážně a do hloubky. O to větší radost je, když přináší požadovaný výsledek. WINNN !!!!

Jaký člověk hraje nejdůležitější roli ve tvé kariéře? Kromě tebe samotného.

Peťa: Rozhodne jich je víc: Zdenál, Karviňák (pozn. Martin „Karviňák“ Burkot – aktivní MMA zápasník a trenér Jetsaam Gymu v Brně), Vladan (pozn. Vladan Weiss – trenér Brennen Boxing Clubu v Brně) a pár lidí, co mi nezištně pomáhá.

Honza: Nemůžu jmenovat konkrétního člověka. Mám okolo sebe skvělý tým. Ať už trenéry, Zdenála, kluky z Jetsaam Gymu. Vše funguje a zapadá do sebe.

Jirka: Moji trenéři. Už to dělám nějakou dobu, víc se známe a musím vkládat víru v jejich tréninkové metody.

Special question: Co myslíš, že je faktorem, který tě vrátil na vítěznou vlnu? Teď už čtyři zápasy za sebou. Co tě nejvíc posunulo? Co bylo podle tebe zbytečné? Co tě nejvíc bavilo?

Peťa: Nevím, co mě vrátilo na vítěznou vlnu. Myslím, že jsem se vždycky připravoval poctivě, jak nejlíp jsem mohl. Možná chyběla kapka štěstí, nebo nevím… Co mě posunulo určitě, jsou Zdenálovy tréninky, a že mě začal trénovat Karviňák.

Co bylo zbytečné? Nevím, myslím, že nic.

Bavilo mě asi všechno a nic. Často jsem vstával po noční, po pár hodinách spánku ke Zdenálovi na trénink, nebo k Vladanovi na lapy a říkal si: Neee, nejdu. Prooč?…  Ale vždycky jsem vstal a šel. A není lepší pocit, než když ti po tom utrpení zvednou ruku.

Special question: Po zápase rád zmizíš. Kam a proč?

Honza: Jak už jsem říkal, MMA je strašná dřina. Příprava je opravdu peklo, pokud ji berete poctivě. Já jsem navíc od přírody „stresař“, vše prožívám dvakrát tolik. Po zápase a nekonečných trénincích na žíněnce si chci odpočinout a vyčistit hlavu. Většinou odletím někam k moři, nebo si prostě jen užívám život. Strip kluby, prostitutky, piňa colady. Dělám si srandu :-D Kombinace s mořským vzduchem a bílým pískem je ideální recept na odpočinek :-)

Special quesiton: Chci zpětnou vazbu na naší poslední společnou přípravu na RIZIN. Co tě nejvíc posunulo? Co bylo podle tebe zbytečné? Co tě nejvíc bavilo? (pozn. RIZIN – Rizin Fighting Federation – japonská organizace, která pořádá zápasy MMA. Podobně jako UFC, Bellator atd. V posledním zápase Jiří vyhrál nad Brunem Cappelozzou.)

Jirka: Poslední příprava byla super. Byl jsem pod Zdeňkovým dohledem, u všeho se dbalo na techniku, tudíž i tělo zabíralo, jak mělo. Nejvíc jsem to pociťoval, když mě přestala bolet záda z běžných cviků a naučil jsem se zapojovat Dech a břicho do každého cvičení. Hlavně jsem naprosto doléčil operované koleno díky balančním cvikům. Naučil jsem se lépe používat nohy, co se týče došlapování, citlivosti a posílení celkově.

Otázky na Zdenála:

Pamatuješ si, kdy jste se poprvé potkali? 

Peťu: 2011 v Jetsaam Gymu na tréninku. Dělali jsme kliky ve dvojici.

Honzu: nevím :-D

Jirku: 2010 v Boxárně na MMA sparringu (pozn. tam, kde je teď Girja). Bylo mu asi osmnáct. Celé kolo jsme okolo sebe hopsali, nepadl jediný úder, natož pak takedown. Čert ví, jestli nějakej uměl, já takedown neumím dodnes.

Proč k tobě chodí cvičit? Protože dostanou kávu a koláč zdarma:-D

Co se za tu dobu ve vaší spolupráci změnilo? Myslím, že mi věří.

Měli nějaký společný zápasnický problém?

Stručně řečeno – zápasníci si dlouhodobé tréninkové návyky přenášejí do běžného života. Postojáři (boxer, thai-boxer) tráví dlouhé hodiny zabalení v gardu (ramena vysoko a dopředu),  nekompenzovaní grappleři (např. BJJ) zase připomínají želvičku stojící na zadních. Což není úplně dobře. Řešení je kompenzace těchto návyků, aby negativně neovlivňovaly jejich (sportovní) zdraví a to, co mají natrénováno.

Uvedu pár příkladů: nemobilní rameno snižuje efektivitu úderů, je mnohem náchylnější na upáčení. Slabé lopatkové svalstvo logicky negativně ovlivňují sílu úderu – ruka není dostatečně „připevněna“ k tělu, tudíž nedochází ke správnému přenosu sil (a samozřejmě víme, že každý úder ruky začíná v chodidle, které dává celé struktuře oporu).

Bederní páteř by neměla kompenzovat zatuhlý hrudník a zkrácené hamstringy, což se děje velmi často.

Kyčle, kolena, kotníky jsou spojené nádoby. Problém s koleny je v naprosté většině případů v kotníku, nebo v kyčli. Anebo v obou zároveň. Stačí mít plochou nohu, nebo méně pohyblivé kyčle a mnohem hůř se přenáší síla z nohou do horní poloviny těla.

Za ty roky, co ke mě borci chodí, jsme se dotkli snad všeho a ještě pořád máme co ladit. Práce s nimi mě baví, já i oni vidíme výsledky, což je nejdůležitější.

Nějaký konkrétní příklad z poslední doby?

Například Bery měl kotníky jak z betonu. Pracujeme na jejich mobilitě snad nonstop a tady vidím velký progres – v postoji je jak pružina. Denisa, jak sám zmiňuje, měl naopak problém se stabilitou. To je odpověď na jeho koleno – stabilizujeme, posilujeme kotníky. V různých pozicích, abychom předešli návratu zranění.

Nejhorší je naordinovat jim odpočinek, že?

Jo. Odpočinek je stejně důležitý jako trénink, protože ono zlepšení se neděje na tréninku. Děje se právě během regenerace.

Například Bery je neskutečný dříč. Co se řekne, to udělá. Na tréninky vždy včas. Vždy a vše odcvičeno.

Jiří za posledních pět let udělal neskutečný pokrok v přístupu ke tréninku. Vždy byl dříč, ovšem nejraději podle sebe. Nerad si do toho nechal mluvit, ale rád do toho mluvil ostatním. Podle mě je mu skvělým mentorem Jara Hovězák, což je nadlidský výkon. I díky němu si myslím, že se poslední příprava povedla.

Goťák je úplný unikát. Na tréninku zewluje. A na zápase do toho dá úplně všechno. S tím zewlem mu samozřejmě křivdím. Umí fantasticky zabrat i na tréninku. Někdy. V zápase vždycky. Pamatuju si, jak jednou dorazil na trénink včas :-D

Snažím se plánovat jim tréninky (zápas, postoj, silovka, plyometrický, sparringy, vytrvalostní), aby se co nejméně negativně ovlivňovaly (řeč je o únavě, protože na všech se prostě používá tělo. Nechodí si do klece číst), navazovaly na sebe a přicházely ve správný čas. Není vůbec snadné přesvědčit mladého člověka, který má vlastní hlavu a je zvyklý nonstop dřít, že prostě musí odpočívat.

S implemetací tréninkových plánů nebyl problém. Jednak všichni jasně vidí, jak bude celý průběh přípravy vypadat. A druhak po absolvování vidí, že fungují.

Co bys na oplátku ty ve své vlastní přípravě vypíchnul?

Jezdím na všechny dostupné kurzy Dynamické Neuromuskulární Stabilizace prof. Koláře. Správné dýchání (bránicí a celým břišním válcem) je naprosto fatální. U zápasníků hraje roli hlavně přenos sil mezi horní a dolní polovinou těla a ochrana berení páteře. Schválně se někdy podívejte na UFC zápasníky. Všichni do jednoho dýchají do břicha. Jak se jim pěkně nafukuje bříško, když mezi koly odpočívají na židličce. Když jim začne lítat hnudník, natožpak otevře pusa, Joe Rogan (komentátor) hned hlasí, že zápasník je unavený. Používají totiž pomocné nádechové svalstvo. Ostatní vědomosti ohledně centrace kloubů a svalové aktivace aplikuji spíše na své studenty. I když by těm třem taky samozřejmě prospěly.

Kdo je tvůj nejoblíbenější zápasník?

Jednoznačně Josh Barnett. Přezdívku The Warmaster má podle stejnojmeného alba skupiny Bolt Thrower (starý, hutný, valivý, anglický Death Metal). Kapela ho dokonce doprovází na zápasy. Máme rádi stejnou muziku. A metal lidi spojuje :-)

Je neskutečně vzdělaný a inteligentní, zároveň zápasník a rváč ze staré školy. Podcasty Joea Rogana, kde je Barnett hostem můžu doporučit všema deseti.

Bc. Lenka Dohnalová